Mapa

Livno

Livno (dříve též známé pod názvy Hlivno nebo Hlijevno) je město na jihu Bosny a Hercegoviny, leží ve Federaci Bosny a Hercegoviny a je správním centrem Západobosenského kantonu. V roce 2013 žilo v samotném Livnu 7 927 obyvatelem, v celé připadající opčině pak 34 133 obyvatel.

Roviny okolo města Livno jsou osídlené již od druhého tisíciletí př. n. l. První zmínka o městu je z 27. září 892, z dokumentu chorvatského vévody Mutimira. Přesto však osada tu existovala i dříve, ještě v dobách krátce po stěhování národů, když sem přišli Chorvati.

Mezi lety 1326 a 1463 bylo Livno součástí bosenského banátu. Poté bylo připojeno k Osmanské říši pod jejíž nadvládou zůstalo dalších 400 let, stejně jako celá tehdejší Bosna. Roku 1878 bylo přiděleno Rakousko-Uhersku.

Během 20. století se Livno i jeho okolí, složení obyvatelstva (a to jak náboženské tak národnostní) změnilo tak, jako nikdy předtím. Od roku 1918 patřilo město království SHS, v roce 1929 po územní reformě připadlo jugoslávské přímořské bánovině, s centrem ve Splitu. V předvečer 2. světové války se stalo i součástí autonomní Chorvatské bánoviny.

Po skončení války, když bánoviny nahradily republiky respektující hranice jednotlivných národů, Livno se stalo bosenským městem a rozvíjelo se. Po válce v 90. letech bylo Daytonskou smlouvou přiděleno Muslimsko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny, takže majoritní jsou zde dnes Chorvati.

Mapa - Livno

Zeměpisná šířka / Zeměpisná délka : 43° 49' 37" N / 17° 0' 27" E | Časové pásmo : UTC+1:0 / UTC+2 | Měna : BAM | Telefon : 387

Google

Google Earth

Microsoft Bing

Nokia

OpenStreetMap

Esri.WorldImagery

Mapa - Livno

Esri.WorldStreetMap

Mapa - Livno

OpenStreetMap.Mapnik

Mapa - Livno

OpenStreetMap.HOT

OpenTopoMap

CartoDB.Positron

CartoDB.Voyager

OpenMapSurfer.Roads

Mapa - Livno

Esri.WorldTopoMap

Mapa - Livno

Stamen.TonerLite

Státní území - Bosna a Hercegovina


Vlajka Bosny a Hercegoviny

Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí / Босна и Херцеговина), zkratkou BiH, někdy zvaná jednoduše Bosna, je přímořská země v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Jejím hlavním a zároveň největším městem je Sarajevo s 275 524 obyvateli (2013). Bosna hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Bosna a Hercegovina je téměř vnitrozemský stát, s výjimkou pásu 20 km na pobřeží Jaderského moře kolem města Neum, (díky kterému Bosně náleží i tři malé ostrůvky). Střední a jižní část země je hornatá, na severozápadě je mírně kopcovitá a na severovýchodě převážně rovinatá. Vnitrozemí má mírné kontinentální klima, ohraničené horkými léty a chladnými a sněhovými zimami, kdežto jižní cíp země, Hercegovina, má středozemní klima a nízký reliéf.

Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.

Mapa - Bosna a Hercegovina